Geburtsstunde

Doba, kdy bylo město Reisbach založeno, není přesně známo. Původ názvu místa také není jasně jasný. Předpokládá se, že název pochází ze středohornoněmeckého slova „vzestup“. To znamená něco jako sklon. Město Reisbach bylo poprvé zmíněno v listině kolem roku 760 - v rukopisu z kláštera Wessobrunn. Reisbach tehdy klášteru daroval vévoda Tassilo.

Kaple svatých Wolfsindis

Do této doby spadají i události kolem svatého Vlka Indise, kterému je zasvěcena protější kaple. Profesor a kanovník Maximus von Imhof narozený v Reisbachu měl ke světci zvláštní úctu. Na jeho popud byla v roce 1816 postavena kaple nad pramenem. Plánování mohlo být uskutečněno pouze s aktivní podporou druhého velkého Reisbachova pomocného biskupa Ignaze von Strebera.

Svatý Wolfsindis je dodnes uctíván jako svatý patron. Svědčí o tom mnoho votivních desek v kostele. Každý rok druhého září se slaví svátek světce průvodem, po kterém následuje bohoslužba. Voda z vlčích indisů má prý zvláštní léčivý účinek, zejména pokud jde o oční problémy.

Reisbach synod v roce 799

Účelem synody bylo reorganizovat církevní poměry v Bavorsku. Rozhodnutí synodu v Reisbachu přinesla dlouhou řadu nařízení pro kněze, řeholníky i laiky. Synodní kánony přijaté v Reisbachu nejprve zpřísnily přikázání lásky jako předpoklad správné bohoslužby. Následující kánony zavazovaly kleriky a mnichy, aby přísně dodržovali svůj zvolený životní řád. Synodní sloup u kašny na trhu má připomínat synod.

Reisbach za hrabat Wart (1200-1438)

Rod Wartterů už kolem roku 968 postavil hrad Warth. Ke konci 12. století se zmocnili města Reisbach. V Reisbachu měli navrch až do roku 1438, ale pak museli místo prodat vévodovi Jindřichu Bohatému z Landshutu. Město Reisbach s dalšími padesáti statky a statky změnilo majitele.

Udělení tržních práv (1445)

Na den svatého Ondřeje roku 1445 vévoda znovu udělil práva trhu Reisbach a stanovil tři termíny pro konání veletrhů: den svaté Margarety, den svatého Michala a neděli před svátkem svatého Tomáše. Kromě toho bylo povoleno konat týdenní trh každé „Erchtage“ (úterý). Současně s tržními právy byl udělen erb, jak je znázorněno vlevo nahoře. Zobrazuje bílý a modrý Wecken pro Bavorsko v horní části štítu. Ve spodním červeném poli je vidět bílý připínáček překřížený bílou tyčí zahnutou na obou koncích.

Třicetiletá válka (1618-1648)

Ani Vilstal a Reisbach nebyli ušetřeni metly této hrozné války. „Švédové a Galové“ o letnicích v roce 1648 drancovali a vymáhali od občanů ochranné peníze a naturálie. Nejhůře však asi dopadl Niederhausen. Všechny budovy byly válkou zdevastovány, vydrancovány nebo zničeny. Místní současný pamětník a farář M. Balthasar - Glei’r o tom píše: „...všechny farní děti, až na výjimky, byly pryč, žebraly a krmily se kočkami a psy, většina z nich odešla pro úplný nedostatek zahynout." Vlci a divočáci se během válečných let rozmohli. Všechny války, které následovaly po druhé světové válce, si také vybraly bolestnou daň na obyvatelstvu.

Mor kobylek (1749)

24. srpna 1749 prošel Vilstalem obrovský roj kobylek. Roj byl dvě hodiny dlouhý a hodinu široký, působil dojmem padajícího hustého sněhu a doprovázel ho hrozný smrad. Hlavní průvan vyvolal řev, což znesnadnilo komunikaci. Škody způsobené na úrodě byly obrovské.

Tři velcí Reisbacherové

Maximus von Imhof (1758 - 1817)

se narodil jako syn ševce v Reisbachu a byl profesorem matematiky a fyziky a královským dvorním kaplanem, který založil zemědělský spolek v Bavorsku

Franz Xaver von Schwäbl (1778 - 1841)

se narodil jako 22. dítě pekaře v Reisbachu, zpočátku byl profesorem na střední škole v Landshutu, v letech 1833 až 1841 byl biskupem v Řezně a je pohřben v tamní katedrále

Ignaz von Streber (1758 - 1841)

se narodil jako syn trhového úředníka, byl odborníkem na ražbu mincí a byl jmenován do královské dvorní knihovny V letech 1821 až 1841 byl pomocným biskupem mnichovské arcidiecéze - Freising.